Krmení plchů

ČLÁNEK NENÍ DOKONČEN


Trocha biologie 

Plšík africký je všežravý hlodavec, jehož stravu v přírodě tvoří především ulovený hmyz a menší obratlovci, ovocné plody, semena, květy a nektar. Je velice dobře uzpůsoben pro přijímání stravy bohaté na bílkoviny a tuky, které jim poskytuje právě hmyz. Co však neumí je efektivní trávení tuhých listů či tvrdé zeleniny, pro její vysoký obsah vlákniny. Anatomickým specifikem, který toto způsobuje je, že plšík postrádá caecum – slepé střevo. 

Slepé střevo je místem, kde některé jiné druhy uchovávají bakterie, schopné fermentace tuhých buněčných stěn nerozpustné vlákniny (např. celulóza, lignin), která je obsažena v zelenině. Pro plšíky je proto pro absenci caeca mnohem vhodnější měkké dužnaté ovoce, které obsahuje rozpustnou vlákninu v podobě pektinů a dalších. Zatímco tedy nektar, či snadno stravitelné ovoce plné jednoduchých cukrů dodá plšíkům energii, zelené krmení v podobě zeleniny, listů, trávy, ... to jejich organismus zbytečně zatíží. 

Semena jsou dalším ze zdrojů zdravých tuků a rychlé energie, neměla by ale ve stravě převažovat, plšík není křečkem ani myší. 

U nás v ČR téměř nejsme schopni plchům zajistit autentické zastoupení konkrétních druhů hmyzu a rostlin, ke kterým se v areálu svého výskytu přirozeně dostávají. Bohužel u nás není dostupná žádná konkrétní vhodná krmná směs určená pro tento druh. Jako nejvhodnější strategií se tedy jeví krmení co nejpestřejší palety surovin a napodobit tak přirozenou stravu plchů pomocí běžně dostupných produktů pro plazy, papoušky, hlodavce i pro lidskou spotřebu.

Jaký poměr? 

Pravděpodobně také neexistuje žádná vědecká studie, která by udávala ideální poměr bílkovin, tuků, sacharidů, vlákniny a minerálních látek – tak abychom byli schopni sestavit krmnou dávku přesně. Určité parametry jsme do jisté míry schopni vydedukovat na základě podobnosti s jinými chovanými druhy, kteří se živý obdobným způsobem (např. vakoveverka létavá). V mém chovu zatím dobře funguje dodržování velice hrubě stanoveného poměru: hmyz a živočišné bílkoviny (cca 40-50 %), směs nesladkého ovoce (30-40 %), semena / květy / nektar (15–20 %). 

!!! Velice důležitým aspektem krmení plšíků v zajetí je otázka doplňování vápníku a vitaminu D3 !!! Tomuto tématu se věnuji níže v článku - prosím, nezapomeňte si přečíst!

Plšíkům tedy rozhodně nestačí pouze slunečnicová semínka a stejně tak jim nestačí ani pouze mouční červi či banán, jak někdy radí internet či méně solidní chovatelé. I na tak chudé stravě přežijí... osobně jsem ale toho názoru, že pokud si máme radost z chovaných zvířat zasloužit, měli bychom jim poskytnout co nejlepší možný život, ke kterému vhodná, komplexní a rozmanitá strava patří.

Čerstvé nebo suché? 

Obojí! Čerstvé pro přirozenost, suché pro praktičnost. Čím častěji se plch dostane k živému hmyzu, čerstvému ovoci, květům apod., tím lépe. Jde o stravu v její nejpřirozenější možné formě. Je však pochopitelné, že ne pro každého je takový způsob udržitelný. O to spíše, pokud se bavíme o chovatelích s větším množstvím zvířat. V mém chovu, který stabilně čítá kolem 30 jedinců, se mi osvědčilo denní předkládání rozmanité suché směsi vlastní výroby (k této směsi se dostaneme dále v článku). Čerstvé složky pak zařazuji co nejčastěji, dle svých možností. 

Pojďme si nyní rozebrat jednotlivé skupiny krmiv, které by ve stravě plšíků měly být zastoupeny, trochu blíže. 

Hmyz, granule a další živočišné zdroje 

Ze zdrojů bílkovin půjde samozřejmě o živý a sušený hmyz – zde si ale musíme říct, že ne všechny druhy jsou vhodné pro pravidelné podávání. Je důležité nakládat opatrně s krmením hmyzem s větším obsahem chitinu, který může zbytečně zatěžovat trávení plšíka. Dále je na místě opatrnost s tučnými druhy hmyzu, neboť naši doma chovaní plšíci nemají ani zdaleka tolik pohybu a výdeje jako plši divocí. Nadbytek tuků pak často vede k obezitě. 

  • Cvrček banánový - velmi dobrá volba pro pravidelné zkrmování, má nízký obsah tuku a střední obsah chitinu 

  • Cvrček domácí - také velmi vhodný, nízký obsah tuku, chitinu o něco více, ve srovnání s banánovým 
  • Švábi - také velmi vhodná volba pro pravidelný zkrm. Dle druhu nízký až střední obsah tuku, nízký obsah chitinu, dobře stravitelní. Šváb argentinský (blaptica dubia) je v teraristice navíc ceněn pro svoji bezpečnost (neublíží krmenému zvířeti) a snadný chov (neumí lézt po hladkém svislém povrchu)
  • Mouční červi - výrazně tučnější než předešlé druhy, střední až vyšší obsah chitinu – pro plšíky tedy nevyvážení a vhodní spíše jako výjimečný pamlsek 
  • Zophobas - velmi tučný, silná chitinová schránka – zcela nevhodný pro pravidelný zkrm

Dalším z klíčových krmiv jsou masové granule - určené pro ježky či kočky. Zde obecně platí, že méně tučné jsou vhodnější (u kočičích tedy volíme granule pro kastráty), vzhledem k riziku obezity. Velmi prospěšné jsou také z důvodu jejich jasně daného obsahu vitaminu D3, vápníku a dalších živin - viz níže v článku.

Hmyz a granule můžeme doplnit vařeným masem (ideální je lehčí dobře stravitelné maso jako je kuřecí, křepelčí, krůtí, králičí, ...); masovými kapsičkami a konzervami určenými pro kočky, fretky či ježky. Od věci není ani natvrdo vařené vajíčko, vaječná míchanice pro papoušky a nesladké jogurty - skyr, řecký bílý, bílý bez laktózy.

Pozor především u mláďat na podávání tvarohu. Vysvětlím proč: Obecně bezpečný poměr P (fosforu) a Ca (vápníku) v organismu hmyzožravých hlodavců je - P : Ca = 1 : 1,5 - 2 . Za rizikový se pokládá stav, kdy je fosforu více než vápníku a přesně takové jsou hodnoty tvarohu - P : Ca = 2 : 1 - Při pravidelném krmení tedy může potenciálně způsobovat nerovnováhu těchto prvků. 

Ovoce 

Jak bylo řečeno v úvodu, pro absenci slepého střeva a mechanismů potřebných pro fermentaci a trávení nerozpustné vlákniny ze zeleniny, zaměřujeme se při krmení plšíků především na ovoce. Také i zde musíme myslet na to, že plši v zajetí ze stravy nepotřebují dostat tolik energie, jako plch divoký. Nadbytečný cukr může přispět k obezitě. Z druhů plodů se tedy pro svůj nízký obsah cukrů jako vhodné jeví lesní a jiné bobuloviny – maliny, ostružiny, borůvky, brusinky, angrešt, rybíz, muchovník, židovská třešeň a další. Z větších plodů např. papája, kiwi, jahody, ... 

Hraničním ovocem jsou pak např. jablka, hrušky, broskve či meruňky – ty podávat spíše méně. Banán, hroznové víno, mango, fíky, datle, ... - tyto plody obsahují obrovské množství cukru a nehodí se pro denní podávání. 

Do této části také zařadím ovocné kaše určené pro pagekony. Ať už čistě ovocné, nebo i s obsahem hmyzu, plši je velice rádi přijímají a jde o dobrý způsob, jak plchům dopřát méně dostupné exotické plody a také vlhkost. Jde navíc o velmi praktický typ krmení, který se dobře uchovává (a z misek špatně čistí ) 

Ze zeleniny jsou pro občasné podávání vhodné například meloun vodní, žlutý či cantaloupe. Cantaloupe je výborný i jako alternativa okurky jako zdroje vody při přepravě plšíků. Paradoxně velmi oblíbená je např. u mých plšíků rozmražená kukuřice, je ale vhodná jen jako velmi výjimečný pamlsek.

Semena 

Semena, potažmo také obilniny a ořechy jsou poslední základní složkou ve stravě plcha. Poskytují zdroj rychlé energie, potřebné pro rychlý metabolismus malého zvířete. Loupáním semínek si plši také dobře obrušují stále rostoucí hlodáky. 

Co se týče samotných druhů, plši obecně nepřijímají dobře hrubé obilí (například velká tvrdá semena pšenice), tyto je tedy vhodnější podávat v podobě vloček – ovesné, pohankové, rýžové, ... dále jsou vhodná malá travní semena – lesknice, proso, kardi, len, konopné semínko, ..., v menší míře pak velká olejnatá semena jako jsou dýňové semínko a slunečnice (ideálně neloupané). 

Z produktů se dají použít různé běžně dostupné směsi zrnin pro astrildy a střední papoušky – u papouščích směsí vždy pozor na obsah chilli papriček (ty jsou samozřejmě nevhodné a nedoporučuji je ze směsi vybírat a tu pak použít, semena mohou být i bez samotných papriček kontaminované a štiplavé)  

Květy a nektar 

Květy a pupeny mohou být velmi zajímavým a vhodným doplňkem, zdrojem vitaminů a antioxidantů. Plši je velmi rádi okusují a slouží tak i jako přirozený enrichment. Jak již víme, plšík je velmi omezený, co se týče schopnosti efektivně trávit některé druhy rostlinné vlákniny – včetně té v listech a stoncích. Okvětní lístky ale obecně obsahují málo nerozpustné vlákniny, a tak se narozdíl od zeleniny a zelených listů hodí pro časté krmení. Mezi vhodné druhy určitě řadíme ibišek, šípkovou i zahradní růži, měsíček lékařský, sedmikrásku, květy ovocných stromů, ... 

Důležité je používat květy čisté, bez rizika kontaminace pesticidy a hnojivy. Vhodný je sběr např. z vlastní zahrady, daleko od silnic, či z jiných spolehlivých zdrojů. 

Dají se použít i květy sušené (lze je koupit jako produkt určený pro králíky, morčata, křečky a další.), nutno ale dodat, že někteří plši sušené květy odmítají. Naopak čerstvé jsou preferovanou a oblíbenou pochoutkou pro většinu plchů, alespoň z mého chovu. V případě, že plch sušené květy nepřijímá, je možné sušinu rozdrtit na prášek a ten přimíchat například do ovocné kaše. 

Nektar a míza jsou další potravinou, kterou divocí plši vyhledávají. V domácích podmínkách jde spíše o doplněk a enrichment. Přírodní zdroje můžeme v zajetí nahradit vodou naředěným javorových sirupem či včelím medem (podáváme sporadicky, kvůli vysokému obsahu cukru), vhodné jsou také některé produkty – mízy a nektary, arabská guma – určené pro jiné plodožravé savce (např. vakoveverky létavé) či papoušky. 

Od věci není ani zařazení včelího pylu pro plazy, plši mají rádi jak mletý, tak rouskovaný. Rouskovaný je vhodné namočit, či přimíchat do tekutého krmení (jogurt, kaše, ...) 

Vápník a vitamin D3

Velice důležitým aspektem krmení plšíků v zajetí je otázka doplňování vápníku a vitaminu D3. 

Vyvážený příjem vitaminu D3, vápníku (a ve vztahu k němu také fosforu) je jedním ze základních předpokladů pro zdraví a spokojený život zvířete. Vápník je nezbytný pro správný vývoj a udržení kostí a zubů, pro svalovou a nervovou činnost, zatímco vitamin D3 je laicky řečeno jakýmsi regulátorem - napomáhá při hospodaření, využití a vstřebávání vápníku.

Nedostatek vápníku může vést mimo jiné k odvápňování kostí a s tím spojeným poruchám pohyblivosti, zlomeninám a celkové slabosti zvířete. Jde o vážný stav ohrožující pohodu a život.

Potřeba Ca jako doplňku ve stravě se může výrazně lišit chov od chovu v závislosti na jídelníčku, kterým chovatel své plšíky krmí. Pokud plšíci existují převážně na semenech, obilovinách a hmyzu, je vhodné zajištění vápníku například ve formě prášku bez D3, který několikrát týdně přisypáváme do krmiva. Zde však pozor! plšík není agama - nepolyká celý vápníkem poprášený hmyz, nýbrž jej drží v tlapičkách a vykusuje především měkký vnitřek - je tedy výrazně vhodnější variantou práškem posypat ovocnou kaši, nebo jiné mokré krmivo. V rámci dobrovolného příjmu můžeme plšíkům poskytnout k okusu také sépiovou kost.

Pokud jsou pravidelně podávány např. kočičí granule nebo jiné krmivo obohacené o minerály, může být další suplementace minimální nebo nemusí být vůbec potřebná. Taktéž je třeba zohlednit podávání potravin přirozeně bohatých na Ca, například některých mléčných výrobků. Cílem není co nejvyšší příjem Ca, ale jeho dostatečné množství v celkově vyvážené stravě.

Nutno dodat, že přebytečný nevyužitý Ca je zdravé zvíře schopno vyloučit močí. Lehký přebytek samotného Ca tedy nepředstavuje okamžité riziko, avšak dlouhodobý nadbytek může být také problematický. Kritická je kombinace přemíry vápníku se současnou přemírou vitaminu D3 - o kterém si povíme nyní:

Vitamin D3, jak již bylo řečeno, napomáhá k regulaci vstřebávání a využití Ca. Nedostatek D3 způsobí, že tělo není schopno využít Ca, přestože je Ca v krmení ideální množství. Bohužel toto funguje také obráceně... je-li vitaminu D3 přebytek, je přebytečné také vstřebávání Ca a toto následně vede k hyperkalcémii. Specifika hyperkalcémie si může každý sám vyhledat... nám zde postačí fakt, že jde o život ohrožující stav. 

Savci si vitamin D3 dokáží sami v dostatečném množství tvořit v kůži, za pomoci UVB záření ze slunce. Avšak protože plch africký je převážně noční druh, ve volné přírodě je u něho dostatek D3 pravděpodobně zajištěn kombinací potravy, vlastní syntézy a efektivním hospodařením s minerály v organismu - toto je opět jedna z mnoha věcí, která u tohoto druhu bohužel není prozkoumána a můžeme jen hádat.

Stejně jako ve volné přírodě, ani v zajetí nelze příliš předpokládat, že potřebu vitaminu D3 pokryje přirozený zdroj UVB - slunce. Vitamin D3 tedy plšík musí přijímat v potravě. Přesné požadavky tohoto druhu nejsou známé a proto není vhodné automaticky používat vysoké dávky suplementu podle doporučení pro jiné druhy - riskovali bychom vážné předávkování. 

V mém chovu se osvědčilo zařazení kočičích, popřípadě tukaních granulí. V takových granulích je vitamin D3 obsažen v určitém neměnném množství, které je pro mé plchy funkční. Se suplementací D3 v podobě prášku nemám zkušenost, dle teorie je však rozhodně nutná velká opatrnost. Pokud je plšík krmen granulemi, či jiným fortifikovaným krmením s obsahem tohoto vitaminu , není vhodné bez rozmyslu přidávat další v suplementech, z výše zmíněných důvodů.

Suchá krmná směs

...



ČLÁNEK NENÍ DOKONČEN