Krmení plchů
Krmení plšíků afrických je trochu ošemetné téma. Víme, že jde o všežravého hlodavce, jehož stravu v přírodě tvoří především ulovený hmyz a menší obratlovci, ovocné plody, květy, listy, nektar a semena - tuto přírodní stravu samozřejmě nejsme schopni v našich podmínkách přesně imitovat a bohužel pravděpodobně neexistuje ani žádná vědecká studie, která by udávala ideální poměr bílkovin, tuků, sacharidů, vlákniny a minerálních látek - každý chovatel proto krmí trochu odlišně, tak jak mu to nejlépe funguje. V tomto článku se Vám pokusím přiblížit způsob krmení, který jsem zvolila ve svém vlastním chovu.
Pro zmíněný nedostatek informací o ideální stravě v zajetí se mi jeví jako velmi vhodné řešení plšíkům předkládat co možná nejrozmanitější paletu různých potravin:
Ze zdrojů bílkovin půjde samozřejmě o živý a sušený hmyz - zde si ale musíme říci, že ne všechny druhy jsou vhodné pro pravidelné podávání. Je důležité nakládat opatrně se zkrmováním tučnějšího hmyzu a také hmyzu s větším množstvím chitinu, který může zbytečně zatěžovat trávení plšíka.
Cvrček banánový - velmi dobrá volba pro pravidelné zkrmování, má nízký obsah tuku a střední obsah chitinu
Cvrček domácí - také velmi vhodný, nízký obsah tuku, chitinu o něco více, ve srovnání s banánovým.
Švábi - také velmi vhodná volba pro pravidelný zkrm. Dle druhu nízký až střední obsah tuku, nízký obsah chitinu, dobře stravitelní (blaptica dubia, Shelfordella laterali, ...)
Mouční červi - výrazně tučnější než předešlé druhy, střední až vyšší obsah chitinu - pro plšíky tedy nevyvážení a vhodní spíše jako vyjímečný pamlsek
Zophobas - velmi tučný, silná chitinová schránka - zcela nevhodný pro pravidelný zkrm
Hmyz můžeme v menší míře doplnit vařeným masem (ideálně lehčí maso - kuře, křepelka, krůta, králík, ...); masovými kapsičkami a konzervami určenými pro kočky, fretky či ježky. Od věci není ani natvrdo vařené vajíčko, vaječná míchanice pro papoušky a nesladké jogurty - především skyr, řecký bílý, bílý bez laktózy.
Pozor především u mláďat na podávání tvarohu - vysvětlím proč: Obecně bezpečný poměr P (fosforu) a Ca (vápníku) v organismu hmyzožravých hlodavců je - P : Ca = 1 : 1,5 - 2 . Za rizikový se pokládá stav, kdy je fosforu více než vápníku a přesně takové jsou hodnoty tvarohu - P : Ca = 2 : 1 - Při pravidelném krmení tedy může potenciálně způsobovat nerovnováhu těchto prvků a tato může vést k vážným a často nevratným zdravotním komplikacím.
Další velmi důležitou složkou potravy je bezesporu ovoce a vybraná zelenina. Jako nejvhodnějším ovocem se pro svůj nízký obsah cukrů jeví lesní plody a jiné bobuloviny - maliny, ostružiny, borůvky, brusinky, angrešt, rybíz, muchovník, židovská třešěň a další. Z větších plodů např. papája, kiwi, jahody, meloun vodní i žlutý. Hraničním ovocem jsou pak např. broskve či meruňky - ty podávat spíše méně.
Ovoce jako banán, hroznové víno, mango, fíky, datle, ananas, ... - tyto plody obsahují obrovské množství cukru a pro pravidelný zkrm jsou tedy spíše nevhodné.
!NA ČLÁNKU STÁLE PRACUJEME!